Máme za sebou úvodní tři kola podzimní části 1.A třídy. Po úspěšném vstupu korunovaném penaltovým dvoubodovým vítězstvím ve Staňkově přišly dvě nemilosrdné porážky na Doubravce a doma se Startem VD Luby, které nás zase rychle posadily pevně na zem. Jen absolutní optimista nebo nezkušený laik mohl očekávat, že spanilá jízda Sokola Pačejov bude pokračovat i v 1.A třídě. Rozdíl mezi 1.B třídou a 1.A třídou je totiž více než patrný. Navíc naši poslední dva soupeři - ambiciózní rezerva Senca Doubravka skvěle dirigovaná bývalým ligovým hráčem plzeňské Viktorky Pavlem Veiglem a loňský účastník krajského přeboru Luby budou určitě patřit k favoritům celé soutěže.

Náš tým, který vykopal historický postup do 1.A třídy, je tvořený téměř výlučně z našich vlastních odchovanců. To je jev v krajských soutěžích málo vídaný. V krátké letní přestávce mužstvo převzal zkušený trenér Luboš Vašica /Klatovy, Sušice, Horažďovice/ a úzký kádr byl doplněn o Lukáše a Míru Šmrhovy /Hradešice/, Milana Kubaně /Milčice/ a v týdnu pro podzim navrátivšího se Vaška Brůhu. Naproti tomu se s fotbalem rozloučily dlouholeté opory Petr Lávička a Jirka Mrázek. Za celý realizační tým mohu s čistým svědomím prohlásit, že v přípravě udělali všichni maximum. Trénovalo se třikrát týdně vesměs s výbornou účastí, na tréninky jezdili i kluci pracující přes týden v Plzni. Věřte, že děláme všichni pro pačejovský fotbal maximum, co je v našich silách. Je jasné, že na některé soupeře prostě nemáme, což ukázal sobotní zápas se Startem VD Luby. Se zkušeným soupeřem, který nastoupil v sestavě, která hrála na jaře krajský přebor, dokázali naši hráči držet krok až do 70.minuty. Pak přišly chyby, které možná vyplynuly z narůstající únavy. A ty taková zkušená mužstva samozřejmě dokážou využít.

Nezatracujme proto naše kluky za to, že v posledních dvou zápasech dostali takové nášupy. Sportovně přiznejme, že soupeři prostě byli lepší. Za pačejovské hráče dávám ruku do ohně v tom smyslu, že v zápasy odmakali a udělali vše, co bylo v jejich silách. Bohužel přiliš často chybujeme, ale ty chyby jsou přímo úměrné úrovni našich soupeřů. Věříme, že přijdou i soupeři hratelnější než právě Doubravka nebo Luby.

Naši soupeři nás zatím přehrávají v rychlosti a v důrazu, jak se říká v tlaku na míč. Na zpracování a rozehrávku máme podstatně méně času, dostáváme se velice rychle pod tlak a z toho vyplývají chyby. Ale jak říkám, hrajeme s tím, co máme a pevně věřím, že se budeme postupně zlepšovat. Chce to jen více trpělivosti, a to nejen od hráčů, ale i od fanoušků.

Nás všechny kolem pačejovského fotbalu mrzí slova kritiky na jejich adresu během sobotního zápasu. Bohužel areál našeho hřiště patřil hostům nejen na hřišti, ale i mimo ně. Jak je možné, že na hřišti byl nejvíce slyšet /někdy až moc/ lubský brankář Kalaš? Určitě zkušenost z vyšších soutěží mu velela vytvářet neustálý tlak směrem k rozhodčím, ale i to je součást taktiky. Kdo byl v sobotu ještě slyšet? Samozřejmě impulzivní lubská střídačka a skupina fanoušků, která s nimi do Pačejova přijela. Kdo v sobotu na druhé straně skoro slyšet nebyl, byli naši fanoušci. Přitom jejich podporu hráči tolik potřebují a to hlavně ve chvílích, kdy se dvakrát nedaří. Tehdy se totiž pozná ten pravý, skutečný fanoušek. Třeba i ten, co s námi jezdí na venkovní zápasy. Další příležitost bude v sobotu, kdy zajíždíme k utkání 4.kola do vzdálené Žihle. Utkání se hraje už od 10:30 a stejně jako na Doubravce na umělé trávě. Takže jak zpívá Petr Janda z Olympicu - "JEDEME DÁL"!!!