16. 3. 2014
Před ostrým startem

Již za týden nás čeká ostrý start do jarní části 1.B třídy. Po podzimní části jsme zatím na 7.místě tabulky s 20 body a skórem 18:30. Na jaře nás čeká, jak je vidět, ještě spousta práce.

Přípravné zápasy se nám příliš nepovedly. Přitom zimní atletická příprava vůbec nebyla špatná a překvapila i velmi dobrá účast na jednotlivých trénincích. Součástí přípravy bylo i soustředění ve sportovním areálu v Nepomuku, rovněž s vysokou účastí. V prvním přípravném zápase hraném jako součást zimního turnaje na UT v Sušici jsme vysoko porazili klatovské béčko 6 : 0. Nutno podotknout, že soupeř nastoupil převážně s dorostenci. Druhý zápas jsme pak sehráli s 9.celkem IV.třídy Veřechovem a výsledek 0 : 0 nelze nazvat jinak než ostudou. Další týden jsme absolvovali náročný víkendový dvojzápas. V sobotu 8.3. jsme na hřišti ve Velkých Hydčicích nastoupili proti německému SV Prackenbach. Soupeř na úrovni našeho krajského přeboru byl nejlepším týmem, proti jakému jsme v poslední době hráli. Přes vysokou porážku 6 : 0 jsme myslím nezklamali a především v druhém poločase sehráli vyrovnané utkání. Škoda našich neproměněných šancí, výsledek nemusel být tak krutý. V neděli pak trenéři nechali odpočívat některé opory a na utkání s ambiciózním Svatoborem Hrádek /předním týmem okresního přeboru/ odjeli převážně mladí hráči. Vždyť naším nejstarším hráčem byl v tomto zápase Pavel Polena! Po dobré hře a bezbrankovém poločase však přišla únava ze sobotního zápasu a herní kolaps. Více než samotná porážka mrzí její výše. Pět branek v naší síti je přece jenom trochu moc. Zarážející byl i celkový účet tohoto víkendu 0 : 11 v náš neprospěch a fakt, že jsme ve třetím zápase po sobě nedokázali vstřelit ani jednu branku.

Generálkou na první mistrák v 1.B třídě byl dnešní zápas druhým týmem III.třídy TJ Měcholupy. Záměr nastoupit v nejsilnější sestavě, která by za týden měla nastoupit v 1.B třídě, se zcela nepovedl. Někteří hráči doléčují zranění a nemoci /Lávička, Mrázek, Boř, Hosnedl/, někteří nepřijeli z pracovních důvodů /Fiřt/, některým členům širšího kádru se pak prostě v sychravém počasí asi nechtělo.... Samotný zápas pak potvrdil naši střeleckou impotenci z posledních zápasů. Proti snaživému soupeři jsme měli po celý zápas jasnou převahu, vypracovali jsme si množství gólových příležitostí, ale pohříchu jsme dokázali proměnit jen jednu. Po přesné přihrávce Pavla Poleny se prosadil střídající Jirka Cikán. V pěti přípravných zápasech jsme tak dokázali dvakrát zvítězit, jednou remizovat a připsat si i dvě vysoké porážky. Celkové skóre z přípravných zápasů je pasivní v poměru 7 : 11.

Velmi zarážející až smutný je přístup některých mladých hráčů. Umožnili jsme jim společnou přípravu s kádrem mužů, absolvovali společné soustředění. Předpokládali jsme, že vytvoří v týmu zdravou konkurenci, že na sobě budou intenzivně pracovat, že se zapojí do přípravných zápasů. Chtěli jsme rozložit zápasové vytížení na širší kádr, ale to se bohužel nepodařilo. Opak byl pravdou. Opakované omluvy z důvodu náhlého nachlazení jsou už více než stereotypní. Otázkou je, zda vůbec mají fotbal rádi, zda ho vůbec chtějí hrát. Fotbal je hra pro chlapy, ne pro panenky. Připadá mi, že někteří hráči jsou ochotni hrát fotbal, pouze když je ideální počasí. Nesmí být moc zima, nesmí pršet, nesmí foukat vítr, nesmí být zase moc horko, nesmí mít svůj osobní program /který má pochopitelně přednost/, atd..... Suma sumárum. Fotbalistou není a nikdy nebude ten, kdo si fotbal půjde zahrát jen když se mu bude zrovna chtít nebo když bude mít právě chuť a náladu. Fotbalistou není ten, kdo nerespektuje pravidla hry a pokyny trenérů. Fotbalistou je naopak ten, kdo je ochotný udělat něco navíc pro ostatní, kdo nekouká jen na své pohodlí. Ten, kdo dokáže překonat různé šrámy a bolístky, ten, kdo jde hrát i tehdy, když mu zrovna není nejlíp. Fotbalistou je zkrátka ten, kdo má fotbal rád. Fotbalistou je ten, kdo pochopil, že fotbal je ryze týmová hra. A to vůbec nehovořím o otázce zodpovědnosti vůči kolektivu, o ochotě pomoci spoluhráčům, když je to zapotřebí, o vztahu ke svému mateřskému oddílu.... nechceme toho příliš moc? Je mi z toho všeho tak nějak smutno. A pohled do budoucna pro mě není vůbec optimistický.

Jak na tom ve skutečnosti náš tým je, se přesvědčíme už za týden, kdy v sobotu 22.března zahajujeme jarní sezónu domácím zápasem s ambiciózním týmem Starého Plzence, kterému máme vracet podzimní porážku. Druhý celek tabulky 1.B třídy nás jistě dostatečně prověří. Zveme do ochozů našeho sportovního areálu všechny věrné fanoušky, kteří našemu týmu jistě vytvoří to pravé domácí prostředí.


Autor článku: Tomáš Cihlář
zpět